Kubův osobák

Ahoj kapraři a kaprařky,výpravu kterou jsme s Kubou plánovali snad rok konečně dopadla a nedopadla vůbec špatně. Vždy jsme si jen telefonovali co? Kde? Jak? Kolik? Proč a na co? A telefon vždy končil už to musí dopadnout a vyrazit spolu. Je to tady a konečně vyrážíme. Na rybařinu jsme měli vyhrazeny tři dny. Není to dlouhá doba,ale ani krátka a za tři dny se dá udělat spoustu práce. Vodu ,kterou jsme zvolili Kuba velice dobře zná a tak jeho rady byly velice dobré a hlavně perfektně účinné. Po příjezdu k vodě,jsme si zhruba řekli,kdo kde bude chytat,kam přesně pokládat své montáže a hlavně jaké hloubky budeme chytat. V krmení bylo jasno,protože jak je u mě zvykem ,že převážně nastražuji švestku ,tak i Kuba zvolil též nástrahu. Přijeli jsme si užít pěkný víkend a hlavně si pokecat a dát si pivko. Jak říká Kuba,hlavně na pohodu. Bohužel nebo bohu dík ryby měly úplně jiný plány a tak o zábavu bylo postaráno a žádná pohoda nebyla. Hnedka po položení prutu jsme ani nestačili sednout na křesílko a hlasič se už připomíná. Byla chvilka,že všechny pruty byly vytažené na břehu a my jen koukali co se děje. Co nás nejvíce překvapilo,že kapři se pohybovali větší váhové kategorie a nejednalo se o žádné miminka. V sobotu přesně ve 12:00 Kuba dostává záběr. Bohužel co se nestalo. Kapr si to namířil přímo do vázky a my museli hnedka na člun. Po dlouhém vyprošťováním se nám konečně podařilo kapra úspěšně podebrat a už v tu chvilku jsme věděli ,že to bude velká ryba,ale když se váha zastavila po odečtení saku na 30,2kg,tak jsme čuměli jak péra z gauče a nechápali co se podařilo. Perfektní a ještě jednou,Kubo velká gratulace. Chvilku po puštění ryby sedíme,koukáme a asi nemůžeme věřit co se stalo,ale tento pocit zažil u vody asi každý,že? Co bych chtěl ještě říct,tak i když jsme používali úplně odlišné montáže,tak každému spadla jenom jedna ryba a to na břehu skončilo kolem třiceti kaprů. V neděli ráno už musíme balit,kde nás při balení doprovází déšť,vše nám mokne a vydat se směrem domů. Jednou něco krásného začne a je jasný,že to musí jednout skončit. Kubo moc děkuji za krásnou výpravu,srandy kopec a doufám,že to nebyla naše poslední výprava. Sucharda Martin. a Heřmánek Jakub