Dětský rybářský tábor

Zdravím všechny příznivce UFC, Carp Inferno a Rybářského tábora.

Chtěl bych vám v pár řádcích něco napsat o tom jak se nám vedlo na generálce nových akcí pro rybářský klub, které budeme pořádat pravidelně příští rok.

 Jak myšlenka vznikla?

Jelikož se nám účinkování na táboře vedlo a navíc jsme od vás dostali vynikající recenze. Tak mě napadlo, jak se s těmito dětmi vidět nejen jednou za rok. Vznikl mi v hlavě nápad, že by jsme se mohli vidět několikrát do roka, vždy na jiném místě republiky i když třeba i v menším počtu.

Jelikož vše nejde hned a do kalendáře se mi začali zaplňovat akce jiného ražení, tak jsem se s dětmi dostal k vodě až skoro v polovině října. Revír jsem zvolil hlavně z důvodu, že tento revír znám a taky jsem potřeboval na něm zařídit vše okolo tábora na příští rok.

Start samotné akce:

Je sobota ráno a já jdu pomalu k nachystanému autu a už vidím, že mi u auta stojí jeden nedočkavec tak si jen v duchu říkám, super už jen počkat na druhého a můžeme jet. Ani jsem nestačil dát tašku do auta a už běží druhý. Nezbývá nic jiného než naložit zbytek a vyrazit. Cesta uběhla velmi rychle a tak už jsme na místě.

Zdravím se se Slávkem a rovnou jdeme na místo, které nám rezervoval. V očích kluků, jde vidět očekávání. Začínáme, ale opakování navazování a návazců, které budeme na tuto akci používat, ale nicméně netrvá dlouho a máme nahozeno, vlastně kluci už mají nahozeno dřív než já a tatínek Matyáše, který jel s námi. Bonusem pro kluky je nahazování krmných koulí kobrou.

Ještě jsme nestihly ani oběd a už se rozezněl první prut a to Matyáše který si vytahuje krásného šupinatého dorostence. Nezbývá nic jiného než po pár fotografiích ho pustit zpět do vody a jdeme všichni hromadně na oběd, u oběda se kluci dohadují co použít a jak, aby měli co nejvíce záběrů. Já zůstávám po obědě v hlavní budově jelikož nastalo teď dojednávání ohledně tábora a kluky nechávám jít k vodě. Po chvíli se připojuji k nim a zkoušíme nové věci a nástrahy. Je cca 2há hodina já se vracím na místo naše místo chytání, nahazuji pruty a začínám si s kluky začínám povídat o tom co je zajímá z hlediska vylepšování rybářských dovedností a mezitím si vyprávíme rybářské i nerybářské historky a v tom je to tady rozezní se mi jeden prut a ani jsem se nestačil točit už zasekává honzík, honzík má pruty s velkými kaprovými navijáky poprvé v ruce a raději je předává mě. Než se poperu s místním bojovníkem, tak kluci vytahují další dvě ryby. Na podložkách se nám rochní dohromady 3 krásné ryby a tak po povinné fotografii a puštění je pouštíme zpět do svého živlu. Do večera už se nic zajímavého neděje a tak kromě úklidu věcí abychom neměli ráno mokré od rosy si vlastně jen povídáme. Po večeři nás prosí kolegové rybáři sedící vedle jestli jim pohlídáme pruty, aby to nemuseli vytahovat. Samozřejmostí je, že říkáme ano a tak chlapi spokojeně odchází na večeři. Není to ani 10 minut a po rybníce se ozývá zvuk hlásiče aby upozornil, že na háčku je ryba. Kluci se rozběhnou, že už je následuji jen pomocí ohnivé čáry kterou za sebou nechali. Než dojdu k místu, kde hlásič řval o pozornost je zvednutý už i druhý prut, který zvedá Matyášův tatínek vše se krásně zadaří a tak máme vytáhnutý double na cizí pruty. Potom už nezbývá nic jiného než poděkovat chlapům, že odešli a jen jsme jim řekli aby si to nezapomněli nahodit. Když si chlapi nahodí a my s nimi ještě chvíli kecáme rozezní se další prut jednoho z nich, ale jelikož byl Honza rychlejší než majitel, tak majitel ani nechce vrátit a nechá mladého lovce si vytáhnout další rybu.   Posílám kluky spát s krásným pocitem, že to bralo a že jen za dnešní den se vytáhlo 7 ryb váhy 3 až 8kg. Samozřejmě kluci místo spaní si povídají a já díky tomu že tzv. „ bydlím vedle“ vše slyším a hřeje mě pocit, že se díky této akci sblížili kluci ještě víc než by dokázali jinak v dnešní přetechnizované době. Nestíhám ani pořádně zabrat v posteli a slyším postupně v pořadí řev hlásiče, výkřik vedle ze spaní ,,rychle k prutu“  a následně už jen povzbuzování a rady aby se práce zadařila …..aaaaaaaa….. zadařila je tady 8 má ryba a zdolal jí Honzík.

 Je ráno v noci se nic nedělo a já mířím na místo, kde i král musí sám. Vracím se zpět a slyším hlásič a už z dálky vidím kluky poskakovat u prutu a je tady další ryba a zase honzík. Ten zdolává kapříka ještě v ranním oparu a je mi jasné, že teď už nemá smysl kluky hnát zpět do spacáků a tak po ranní hygieně míříme na snídani.

 Po snídani se vracíme na místo činu a čekáme jakého dalšího krasavce nám tato voda vydá. Trvá to jen chvíli a tentokrát je u prutu Matyáš a Honzík už bere podběrák. Výsledkem této spolupráce je krásný řádkáč, o váze cca 6kg. Pomalu už se vnitřně začínám chystat na odjezd domů a do toho začínají kluci do mě šít, jestli ještě něco chytnu. Po půlhodině, kdy jsem poslouchal ty dvě rýpadla, tak se rozjíždí prut mě. Už na prutu je cítít, že to bude bojovník a po asi 25ti minutách boje, kde mi šlo o to hlavně tohoto krasavce potkat a podívat se mu z očí do očí vytahuji krásného šupináče o váze 9kg. Už ani nenahazuji a jen počkám na oběd. Po obědě nezbývá nic jiného než sbalit a odjet domů za svými povinnostmi.

Chtěl bych tímto poděkovat Matyášovi a jeho tatínkovi, ale také Honzíkovi, který si snad z této výpravy odnesl pár dobrých rad, kterých se teď bude držet.

 Za Carp Inferno, Universal Fishing a Dětský rybářský klub Okounek Martin (hudy) Hudziec

TOP NÁSTRAHY TÉTO VÝPRAVY BYLY Švestka z řady řady rychlého chytání a Česnek z řady rychlého chytání. Řadu rychlého chytání jsme volily především z důvodu, že nám nešlo ani o velikost ryby jako o počet a tyto nástrahy nás v ničem nezklamaly a proto je mohu doporučit všem.

5a28544996657.jpg 5a285449990aa.jpg 5a285449ab096.jpg 5a285449b61eb.jpg 5a285449ce144.jpg 5a285449ee99e.jpg 5a28544a46eca.jpg
4